15.5.2014

Válečných veteránů ubývá, osvobození ale budou slavit i jejich potomci

S potomky válečných veteránů se budou čím dál častěji setkávat návštěvníci plzeňských Slavností svobody. Čas je totiž neúprosný a hrdinů, kteří bojovali na západě Čech, rychle ubývá. Organizátoři musejí už nyní zvažovat, jak se slavnosti změní, až nebude naživu ani jeden z osvoboditelů.

Dvanáct džípů s válečnými veterány jelo letos v tradičním slavnostním konvoji vojenských vozů a nejstarším pasažérem byl 98letý Robert Gilbert z USA. Bojovníků, jako byl on, ale rychle ubývá.

Před loňskými Vánocemi zemřel Raymond A. Noury, jediný přeživší člen posádky bombardéru sestřeleného u Nepomuku. Letos zmizelo ze seznamu žijících hrdinů i jméno válečného pilota generála Miroslava Štandery, který žil v Plzni.

Jak se změní plzeňské Slavnosti svobody, až nebude žít žádný z mužů, kteří se v květnu 1945 podíleli na osvobozování města? "Přejeme si, aby veteráni jezdili do Plzně ještě mnoho let. Momentálně diskutujeme nad konceptem, jak se slavnosti změní, až budou bez veteránů," říká náměstkyně plzeňského primátora Eva Herinková.

Ivan Rollinger z plzeňského Muzea generála Pattona se domnívá, že Plzeň se stala symbolem nejen pro válečné veterány, ale i jejich rodiny, jež je na slavnosti tradičně doprovázejí.

"Od roku 1990, od prvních oslav, tu vznikla další nová přátelství nejen mezi veterány, ale i jejich příbuznými. Řadu veteránů doprovázejí celé rodiny. Do Plzně budou i nadále jezdit jejich děti, které tu už také navázaly vztahy, a začátek května je pro ně znamením k cestě do Plzně," říká Ivan Rollinger.

Vychází při tom nejen ze zkušeností v Plzni, ale i z velkých oslav vylodění v Normandii. Právě tohle je vize, která je zajímavá i pro vedení města.

"Je to obdobný model jako v Normandii, i do Plzně jezdí velice rádi synové a dcery veteránů, kteří už nežijí. Je to pro ně velká pocta, že mohou Plzeň při oslavách navštívit," říká náměstkyně Eva Herinková.

Mezi nejznámější příbuzné veteránů jezdících v květnu pravidelně do Plzně patří vnuk generála Pattona, George Patton Waters, syn plukovníka Charlese Nobleho nebo bratr padlého letce Virgila Kirkhama Marion.

Plzeňské oslavy jsou pro veterány a jejich rodiny výjimečné i v tom, že v řadě případů bydlí zase v rodinách v Plzni, jako v roce 1945.

"Půlroční pobyt zanechal nezapomenutelné vzpomínky na osvoboditele a na vztahy, které si vytvořili. Dá se to dobře vyčíst z kronik obcí, z pamětních listů. To se nedá zapomenout ani šmahem zrušit. Že je žijících veteránů stále méně, trápí samozřejmě i Normandii. Pietní a vzpomínkové akty se tam budou konat i v budoucnu. Historii druhé světové války nelze zapomenout, je to významný mezník," srovnává obě akce připomínající hrdinství vojáků Ivan Rollinger.

Zdroj: http://plzen.idnes.cz/oslavy-osvobozeni-veterani-plzen-drq-/plzen-zpravy.aspx?c=A140513_162754_plzen-zpravy_pp