Depo Plzeň - Závazek na desítky let? Riziko

Zde si můžete přečíst paraelní rozhovory s bývalým ekonomickým náměstkem primátora Vladimírem Duchkem (Pravá volba) a současným ekonomickým náměstkem primátora města Plzně Martinem Zrzaveckým (ČSSD) k otázce nové depo dopravních podniků v Plzni, tak jak je zaznamenala MF Dnes dne 1.3.2012
_________________________________________________________________________


DUCHEK
„Vždy jsem upozorňoval, že se tím řítí radnice do šílenosti,“ prohlašuje k plánu na třicetiletý kontrakt na údržbu a stavbu depa bývalý ekonomický náměstek primátora Vladimír Duchek Bývalý ekonomický náměstek primátora Plzně Vladimír Duchek (Pravá volba) kritizuje záměr uzavřít kontrakt na údržbu vozidel veřejné dopravy na třicet let a zároveň zadat vybudování miliardového depa.
Vladimír Duchek je přesvědčen, že záměr je pro město velmi rizikový a příliš nákladný. „Neznám nikoho, kdo je stoprocentně přesvědčen o výhodnosti tohoto projektu,“ prohlašuje Duchek.
* Co se vám na záměru svěřit údržbu vozů veřejné dopravy i vybudování depa soukromé firmě nezamlouvá?
Původní koncepce města počítala s tím, že se na Borských polích v oblasti Zátiší postaví odstavné plochy a provoz pro běžnou denní údržbu pro autobusy a trolejbusy. To bylo možné uskutečnit ve dvou etapách. Bylo možné akci rozložit tak, aby byla příznivá k městskému rozpočtu. Tato varianta před třemi lety předpokládala investici dvakrát tři sta milionů korun. Záležitost se ale dostala úplně jinam. Někdy v roce 2010 se začalo mluvit o tom, že pokud se bude stavět i nová opravna, je vhodnější řešení centralizovaná stavba ve Škodovce. Potom ale začala konzultační firma připravovat řešení, při kterém se neuvažuje o výstavbě opravny městem, ale říká, že se údržba a opravy budou objednávat. Kdybychom předem jasně řekli, že postavíme lehké depo na pozemcích města a budeme najímat údržbu jinde, ukázala by se možnost vybudovat lehké depo v Zátiší jako jednodušší.
* Nyní se proto jedná o zakázce na provádění údržby a výstavbu depa za zhruba 12 miliard korun. Jak tuto možnost vnímáte z ekonomického pohledu?
Ta zakázka je podle mého soudu za hranicí schopnosti města ji dlouhodobě financovat. Vzhledem k časovému rozložení projektu do třiceti let se jedná o nesmírně riskantní záležitost. Přitom veřejná doprava je klíčová služba, bez které může město zkolabovat.
* K tomu, aby byla údržba vozidel objednána jinde, než u dopravních podniků, stojí argument, že to bude levnější. Připouštíte to?
To je možné, ale problém je jinde. Nevím, proč máme kupovat budovu staré lokomotivky ve Škodovce, když jsme si mohli postavit jednoduchou stavbu na vlastních pozemcích.
* Takže i kdyby údržba vozů byla levnější, podle vás projekt pro město výhodnější nebude?
Je to pro město rizikové. Pokud by budovy a odstavné plochy přešly do majetku města až po třiceti letech, může mít během té doby dodavatel problémy, může se dostat například do insolvence. A v té chvíli by město nemělo vybudované odstavné kapacity. Navíc bychom po dobu třiceti let byli vázáni na jediného dodavatele údržby vozidel a nevíme, jak se ten dodavatel bude chovat. Na dobu třiceti let není možné sepsat obchodní smlouvu tak, aby postihla všechny problémy, které se v tom období mohou objevit. Navíc nevíme, jestli se za tu dobu například zcela nezmění koncepce a rozsah veřejné dopravy ve městě.
* Náměstek pro dopravu Miloslav Šimák nicméně tvrdí, že poslední projekt na vybudování depa je po dlouhém váhání konečně reálná možnost depo vybudovat.
Já vždy navrhoval, aby se za 600 milionů postavilo na městských pozemcích. Chtěl jsem, aby se to postavilo ve dvou etapách po třech stovkách milionů korun. Už první etapa by řešila zoufalou situaci depa v Cukrovarské ulici. Za tři sta milionů korun mohlo být jednoduché elegantní a plně funkční řešení na městských pozemcích. A tam by se přemístily autobusy. Místo toho je připravený projekt za dvanáct miliard na třicet let, který je rizikový a je možné, že na něj město nebude mít peníze. Zvlášť když se dá očekávat hospodářská krize, pokles příjmů z daní.
* Dokážete odhadnout, kolik by město ročně muselo splácet, pokud by se rozhodlo postavit vlastní depo v Zátiší?
Já se domnívám, že roční splátka za první etapu projektu v Zátiší za 300 milionů by nepřevýšila třicet milionů ročně.
* Ale pokud je řešení tak jasné, proč jste jej neprosadil, když jste byl ve funkci ekonomického náměstka primátora?
Protože Pravá volba měla v zastupitelstvu tři hlasy a přehlasovaly nás ODS a ČSSD. Já pro ten monstrprojekt nikdy nehlasoval. Vždy jsem byl proti. A vždy jsem upozorňoval, že se tím projektem řítí radnice do šílenosti.

ZRZAVECKÝ
„Třicet let je dlouhá doba a nikdo z nás tak daleko nevidí,“ přiznává náměstek primátora Martin Zrzavecký jednu ze slabin projektu stavby depa ve Škodovce.
Ekonomický náměstek primátora Plzně Martin Zrzavecký (ČSSD) by měl mít nejlepší přehled, zda je projednávaný projekt na stavbu depa na údržbu vozů veřejné dopravy ve Škodovce pro město únosný.
* Projekt počítá s tím, že dopravní podniky údržbu a opravy svěří dlouhodobě Škodovce. Jste si jistý, že to je dobré řešení?
Na první pohled se spojení stavby depa s objednáním údržby a oprav, které si dopravní podniky dělají samy, jeví nelogicky. Ale z ekonomického pohledu to vychází lépe. Díky avizované úspoře za údržbu je možné snížit platby za výstavbu depa. Je ale otázkou, zda je rozpočet města takovou záležitost schopen zvládnout.
* Nižší náklady na údržbu si může město prosadit, i když by ji zajišťovaly dopravní podniky.
To není jisté. Nabídka ze Škodovky souvisí s tím, co ona dnes dělá. A je otázka, zda dopravní podnik je schopen sám takovou úsporu také vytvořit.
* Kritici projektu na vybudování depa ve Škodovce tvrdí, že je to krok do neznáma. Například proto, že nelze propočítávat náklady na třicet let dopředu. Připouštíte to?
Riziko to bezesporu je. Ale lidé si také berou hypotéky na bydlení na 25 let, tak jdou v podstatě do podobného rizika.
* Jenomže obdobné hypotéky už město využívá. Na stadion, zřejmě bude zapotřebí na divadlo ... Na depo by byla další.
Pravda je, že město má v podstatě už dvě hypotéky od Evropské investiční banky. První je na miliardu a druhá na dvě. Je tedy nutné vážit výdaje města na velké projekty. Pokud zjistíme, že nelze financovat všechny plánované věci, budeme muset rozhodnout co dál. Zda bude například divadlo nebo depo.
* Vy byste měl mít v hlavě hrubou představu, kolik si město může dovolit za depo ročně splácet. Mluví se o roční splátce kolem 400 milionů korun, ze které část představují náklady na údržbu, a ty by město platilo tak jako tak. Na samotnou splátku budovy depa by pak mělo jít více než sto milionů za rok. Unese to město?
Od nákladů je ale třeba odečíst například příjmy za pronájem prostor, které město bude na údržbu pronajímat. To je například tramvajové depo na Slovanech nebo depo pro trolejbusy a autobusy v Cukrovarské ulici, dokud nebude postaveno depo nové. Pokud se to sečte, tak vychází, že oproti dnešku by město platilo ročně navíc kolem 60 milionů korun. To není pro město zásadní problém. Ale je nutné brát v úvahu, jak se bude rozpočet města vyvíjet a zda na to město bude mít. A musíme počítat i s tím, že městu klesnou příjmy.
* Odpůrci projektu tvrdí, že nebezpečný je především záměr uzavřít třicetiletý kontrakt se Škodovkou na údržbu. Zdůrazňují, že není jasné ani to, kolik oné údržby budou dopraváci potřebovat. Připouštíte to?
Máte pravdu, že třicetiletá lhůta je strašně dlouhá a nikdo z nás tak daleko nevidí. Ale nabídka je postavená i na garanci dlouhodobé spolupráce, a je i proto pravděpodobně výhodná. Ale víme, že pracujeme s určitým rizikem, a budeme proto chtít, aby nám dopravní podniky namodelovaly vývoj veřejné dopravy.
* Objevují se i varování, že firma, která bude údržbu provádět, třeba za deset roků může zkrachovat. S osudem firmy může být spojen i osud depa, a to by bylo pro město nebezpečné. Je to tak?
Ano. Tohle je obecné riziko obdobných projektů, kdy spolupracuje veřejný sektor se soukromými subjekty. Tato rizika byla brána v úvahu při přípravě projektu a byla zčásti eliminována. Máme tedy snahu pojistit město pro případ úpadku společnosti. Tím se cena projektu navýšila asi o miliardu.
* A nemáte pocit, že je tím cena za hranicí možností města?
Zatím ne. Očekávala se celková cena 13,4 miliardy ale je významně nižší, je pod 12 miliard. Ale přesto je potřeba nabídku porovnat s možností, že si město depo postaví samo a využije na to půjčku. Že bude nadále údržbu provozovat v dopravních podnicích. Alternativy máme a budeme s nimi pracovat.
* Dříve se zvažovala varianta, kdy by město postavilo depo s lehkou údržbou v Zátiší za zhruba 600 milionů korun. Není toto nyní nejpřijatelnější možnost?
Může to tak být. Ale musíme zhodnotit, zda by depo v Cukrovarské ulici a depo v Zátiší pro dopravní podniky stačily.
autor: J. Nedvěd MFD